Spanking

Z PainArtWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Spanking je anglický termín, který se v českých luzích a hájích uchytil a označuje soubor aktivit, které bychom mohli jednotně nazvat výpraskem. Tyto praktiky se v anglicky hovořících zemích nazývají impact play, tedy volně přeloženo- hrátky s dopadem.

Původně spanking označoval průběh výprasku uděleného dlaní, slovy suché definice se jedná o proces, v průběhu kterého jedna osoba (nejčastěji autorita- rodič, učitel, farář) dlaní plácá přes hýždě a stehna osobu v podřízeném postavení v rámci trestu. Tyto výprasky mají dlouhou historii a v různých kulturách našly v průběhu dějin různá uplatnění, ale v současnosti je jako fyzický trest spanking ve většině kultur veřejně odmítán.

V rámci BDSM aktivit je spanking oblíbený zejména jako projev dominance a submisivity a pro širokou škálu využití pro sadisticky a masochisticky orientované osoby.

Spanking dále dělíme do několika kategorií v závislosti na použitém materiálu nebo intenzitě. Pokud hovoříme o intenzitě, můžeme výprasky rozdělit do tří kategorií:

  • lehké- jsou to výprasky, po kterých nezůstávají na těle submisivní/masochisticky orientované osoby žádné stopy. Toho lze docílit za použití dlaně nebo lehkého, až symbolického výprasku s použitím bicích nástrojů. U tohoto způsobu výprasku nejde primárně o prožitou bolest, ale zejména o pocit moci, bezmoci a o ponížení, často se s tím můžeme setkat u Role play
  • střední- při tomto stupni výprasku zůstávají na těle submisivní/masochisticky laděné osoby stopy, které mohou vydržet několik hodin až několik dní, ale při samotném průběhu výprasku nedochází k dramatickému poškození tkáně. Tento způsob výprasku bývá často použit jako forma trestu při (skutečném nebo smyšleném) prohřešku submisivního partnera a jako vyjádření dominantní osoby
  • těžké- mezi těžké výprasky řadíme ty, při kterých dochází k pohmoždění tkáně, případně k porušení integrity kůže. Toho lze dosáhnout vytrvalým výpraskem klasickými nástroji, nebo použitím speciálních bičů a ostrých důtek, které mohou i při méně důrazné ráně roztrhnout kůži nebo způsobit velké hematomy. Těžké výprasky jsou doménou silných sadistů a masochistů a psychologické zabarvení scénky (dominance versus submisivita) nebývá podstatné, nejdůležitější bývá bolest- ať už její působení, nebo prožívání.


Druhy výprasků podle použitých materiálů

Caning

Caning je technika, při které se k výprasku používá nejčastěji bambusová, pedigová nebo ratanová rákoska. Tento tenký proutek patří mezi nejrozšířenější bicí nástroje pro svou dobrou dostupnost, skladování, ošetřování, specifický zvuk i nenápadný vzhled. Rákoska se snadno ovládá a při základním tréninku s ní dominantní osoba zvládá velmi dobře cílit na konkrétní místa.

Rákoska se v současné době nejčastěji používá na hýždě a stehna, ale v minulosti jsme se mohli setkat s tresty ve školách, kde docházelo k bití rákoskou přes prsty nebo přes dlaně. Od toho se dnes opouští nejen pro velkou bolestivost, ale zejména pro skutečnost, že rákoskou lze snadno zlomit články prstu. Stopy po použití rákosky mohou zmizet během několika minut, ale nejčastěji se setkáváme s modřinami trvajícími několik dnů.


Belting

Belting pochází z anglického belt, což je pásek, a tímto termínem zcela nepřekvapivě označujeme techniku výprasku, při níž je pásek použit. Tato technika je oblíbená zejména pro dvě skutečnosti, a tím je v první řadě naprosto dokonalá dostupnost bicího nástroje a ve druhé řadě hluboký psychologický dopad. Při použití pásku hraje velkou roli dominance a submisivita, člověk trestaný páskem často zažívá intenzivní pocity studu, hanby a ponížení, takže i v případě, že je výprask velmi symbolický a téměř nezpůsobuje bolest, prožívá submisivní/masochisticky laděná osoba velmi intenzivní emocionální prožitek.


Whipping

Whipping je výprasková technika, při které je použit bič. Biče jsou nejčastěji vyrobeny z kůže a jsou oblíbené nejen pro materiál (kůže je velmi častým předmětem fetishe příznivců BDSM jak pro hmatový vjem, tak pro vzhled a vůni), ale i pro pro vzhled a specifický druh bolesti, který způsobují. Nejčastěji jsou používané dva typy bičů:

  • jezdecký bič- obvykle s jedná o kratší bičík (75-100cm dlouhý) tvořený polypropylenovým jádrem a potažený nejčastěji kůží (ekonomická varianta nabízí místo kůže syntetické matriály). Zakončení tohoto bičíku tvoří nejčastěji širší plácačka a při jemném výprasku dělá krásný zvukový efekt, ale nezanechává výrazné stopy
  • single tail nebo bull whip- jedná se o dlouhé splétané biče. Tyto impozantní pomůcky mohou mít délku od jednoho k několika metrům a v závislosti na délce se odvíjí také obtížnost jejich použití. Obecně platí, čím delší bič, tím hůře se ovládá a tím déle se dominantní člověk učí s ním zacházet. U těchto dlouhých bičů je nezbytně nutná průprava, protože v rukou nezkušeného člověka dovedou napáchat paseku v podobě rozseknuté kůže nebo vyšvihnutého oka. Při těžším výprasku je nutné držet na paměti skutečnost, že pokud dojde ke kontaminaci krví, tak se splétané biče velmi těžko desinfikují.

Flogging

Flogging je metoda vyprasku, při které jsou použity různé druhy důtek. Obvykle je tvoří dřevěná nebo kožená rukojeť a několik pramenů, které slouží v udělení výprasku a v závislosti na použitém materiálu a technickém zpracování jsou důtky použitelné jak pro lehký výprask, tak pro velmi těžké výprasky, Mezi nejobvyklejší druhy důtek patří:

  • jemné důtky- prameny bývají buď ze syntetického materiálu, nebo velmi jemné a měkké kůže s opracovanými hranami. Díky měkkému materiálu jsou tyto důtky vhodné pro začátečníky, i při silném úderu nepůsobí příliš intenzivní bolest a na kůži nezůstávají kromě lehkého zarudnutí žádné další stopy
  • střední důtky- obyčejně jsou prameny ze středně měkké kůže, kůže je o něco vyšší a hrany jednotlivých pramenů nejsou opracovány do kulata. S těmito důtkami lze způsobit bolest a zanechat na těle submisivního/masochisticky laděného partnera stopy v podobě modřin, které obvykle brzy mizí
  • těžké důtky- prameny jsou z tvrdé kůže bez opracovaných hran a díky hrubšímu materiálu by je měli používat lidé, kteří mají s výprasky zkušenosti. Vytrvalý výprask tímto nástrojem způsobuje modřiny, které mohou vydržet několik dnů a při skutečně intenzivním použití mohou vznikat hematomy nebo porušení integrity kůže
  • devítiocasá kočka- jak sám název naznačuje, jedná se o důtky s původně devíti prameny a od klasických důtek se odlišuje konstrukcí- jednotlivé prameny jsou spleteny z tenčích vláken a na konci je několik uzlíků. I u tohoto bicího nástroje záleží především na použitém materiálu, ale obecně lze říci, že díky splétaným pramenům a uzlíkům patří do rukou zkušeným uživatelům, působí silnou bolest a po jejich použití zůstávají velmi výrazné stopy. Pokud je devítiocasá kočka vyrobena za použití ostré kůže, nebo jsou její uzlíky obohaceny o háčky nebo drátky, lze s nimi velmi snadno rozseknout kůži a způsobit krvácející zranění
  • korálovka- na rukojeť korálovky navazují nejčastěji tři kožené řemínky opracované dokulata. Bývají z těžké kůže a dovedou na těle submisivní/masochisticky orientované osoby napáchat škody- od modřin k roztržené kůži, proto patří do rukou pouze zkušeným příznivcům výprasků.

Paddling

Paddling je anglický termín označující techniku výprasku, při níž je použit dřevěný bicí nástroj. Je velmi populární pro snadnou dostupnost nástrojů (například vařečka je k nalezení téměř ve všech domácnostech) a pro specifický druh bolesti, které lze za použití dřevěné pomůcky dosáhnout. Nejčastěji se setkáváme s již zmiňovanou vařečkou ( velmi často pak v kombinaci s Role play) a dřevěnými pádly rozdílných tvarů a velikostí. U dřevěných hraček je vhodné věnovat pozornost povrchové úpravě použitého materiálu- nedoporučuje se používat lakované dřevo, protože lak může mít tendence praskat, drlolit se a odlupovat a zapíchané kousky laku v kůži obvykle submisivně/masochisticky orientovaný člověk neocení, a v případě, že je dřevěná hračka používaná k těžkým výpraskům, kde dochází k porušení integrity kůže a krvácení, je vhodné ji používat výhradně pro jednu osobu. Dřevo, zvláště to bez povrchové úpravy, se jen velmi těžko dezinfikuje a při kontaminaci krví hrozí riziko přenosu chorob.

Birching

Birching je metoda výprasku, při které je použita metlička spletená z jarních březových větviček. Intenzita výprasku se řídí hustotou metličky, její délkou a mírou vysušení, ale obecně se dá říci, že birching patří mezi mírumilovnější praktiky. I přes dobrou dostupnost materiálu se s tímto způsobem setkáváme poměrně ojediněle.


Nettling

Jedná se o výprask s použitím kopřiv. Ty jsou populární pro svou dostupnost (pozor na trhání v hustě zabydlených oblastech, jakou jsou městská sídliště- není rozumné používat kopřivy označkované psy) a pro skutečnost, že i při působení poměrně intenzivní bolesti po nich nezůstávají modřiny. Obsahují kyselinu mravenčí, která může způsobit kopřivku nebo alergickou reakci, tak se doporučuje vyzkoušet reakci těla ještě předtím, než se partneři pustí do intenzivnějších hrátek. Kopřiva sama o sobě není pro výprask vhodná, pokud není v opravdu husté kytici, protože se snadno láme, ale dá se s trochou šikovnosti kombinovat s jinými bicími nástroji. Nejčastějším použitím kopřivy je přikládání listů na vybraná místa submisivního/masochisticky orientovaného člověka.

Tawse

Přes svůj nenápadný vzhled se tawse řadí mezi velmi pádné pomůcky. Jedná se o kožený pásek (šířka a tloušťka kůže se různí, v závislosti na rozměrech a druhu kůže se odvíjí intenzita způsobované bolesti), který se na jednom konci rozděluje obvykle na dvě části, ale lze se setkat i s tawse dělenými do tří pruhů.

Tawse pochází ze Skotska, kde byla využívaná jako prostředek k vykonání trestu na odsouzených zločincích a k trestání žáků ve školách- trest nesměl mít sexuální podtext a trestali se jak chlapci, tak dívky. Při závažném provinění vyžadujícím tuto formu trestu student napřáhl ruce dlaněmi nahoru a dostal předem určený počet ran, v případě dospělých odsouzených k trestu docházelo k výprasku i na dalších partiích těla.

Další

K výprasku lze při troše představivosti použít skutečně širokou škálu předmětů a pomůcek a to jak těch navržených speciálně pro použití při BDSM praktikách, tak i těch z každodenního života. Několik příkladů:

  • elektrické kabely- nenápadná a poměrně dobře dostupná pomůcka, ale je potřeba mít na paměti, že vnitřní část kabelu tvoří dráty, proto je možné způsobit takovým výpraskem podlitiny a hematomy
  • pravítko- opět snadno dostupná a naprosto nenápadná hračka
  • boty- zejména při výprasku udělenému muži bývá někdy populární použití dámských bot, například lodiček.


Bezpečnost

U výprasku platí stejná pravidla jako při všech ostatních BDSM aktivitách a při dodržení základních pravidel bezpečnosti se dá říci, že spanking přináší poměrně málo rizik, ale přesto je důležité mít na paměti několik zásad:

  • vždy je nutné dopředu stanovit pravidla a hranice všech zúčastněných stran
  • dominantní osoba by měla znát sílu bicích pomůcek (obvykle vyzkoušením nových pomůcek nejprve na své osobě a až posléze na osobě podřízené)
  • dodržování abstinence- alkohol a další návykové látky velmi ovlivňují u člověka schopnost vnímat realitu a správně se rozhodovat a špatný odhad situace může skončit doslova tragédií
  • respektování fyziologických dispozic- pro spanking se nejčastěji využívá oblast hýždě, stehen, chodidel, dlaní a v případě pokročilých spankerů i například genitálu, ale je nutné mít na paměti, že některé části lidského těla se k výprasku nejen nehodí, ale bití těchto částí může být i velmi nebezpečné. Mluvíme zejména o oblasti hlavy, bederní části zad (v těchto místech je velmi snadné způsobit zranění ledvin) a oblasti břicha (zde lze bitím přivodit nenápadné, ale život ohrožující zranění, například vnitřní krvácení)
  • v případě použití bicích nástrojů mezi více partnery (v rámci BDSM klubů i mezi zcela neznámými osobami) je nutné hračky před a po použití desinfikovat. Při těžkém výprasku může dojít ke kontaminaci nástroje krví a hrozí přenos široké škály chorob, proto je vhodné mít na tyto extrémní výasky pomůcky zcela odděleny.